2010.11.6-7. - Klondajk

Jedna z nejlepších akcí za poslední tři roky.

Po vysazení v terénu jsme se nenechali překvapit motorizovanou hlídkou, která byla ihned zneškodněna. Po lokalizaci základny, kam se mělo nepozorovaně proniknout, jsme zaregistrovali v sektoru nebývalou aktivitu nepřítele. Střelbu bylo slyšet v dálce všude okolo nás. Cca 0,5 km před základnou jsme museli překonat frontovou bojovou linii. Díky podkladům jsme přibližně věděli, kde se nacházejí hlídkové věže. Na prvních dvou nikdo nebyl. Teprve na třetí a dalších věžích se již nacházely hlídky. Tyto hlídky byly velice aktivní a každou chvíli po něčem střílely. Prvním dvěma hlídkovým věžím jsme se úspěšně vyhnuli. Na dalším postupu při obcházení věží jsme narazili na vzdálenou dvoučlennou hlídku, kráčející po cestě, kterou jsme potřebovali přejít. Bohužel v daný moment se nedalo nikde kvalitně skrýt. Vyčkali jsme, až se hlídka zastaví a začne prohlížet mapu. Tohoto okamžiku jsme využili a před hlídkou překonali cestu. Hlídka nás nezaznamenala. Bohužel vzápětí po překonání cesty jsme narazili na další tříčlennou pěší hlídku, postávající na křižovatce. Ačkoliv nás jeden člen hlídky zaznamenal, tak si nebyl zcela jist, co viděl, a poplach nespustil. Štěstí nám tentokrát opravdu přálo, protože ani na hlídkové věži nikdo nebyl. Zanechaný proviant a dalekohled svědčily o tom, že stráž nebude daleko. Urychleně jsme zaujali pozici v lese, kde jsme již splynuli, a byli rádi, že máme tyto horké chvilky za sebou. V daném lese nás ale překvapili nebývalou aktivitou a zdálo se, že o nás vědí a mají na nás políčeno. Nenechali jsme se překvapit ani dalšími hlídkovými věžemi, které byly opravdu velice blízko sebe. Úspěšně jsme překonali všechny nástrahy a dorazili k hlavní komunikaci, kde nás čekalo překonat poslední hlídkovou věž. Situace byla opravdu velmi vážná. Z tohoto důvodu jsme v první moment rozhodli, že se vzdáme, a směle jsme v tomto duchu vykročili k základně. K našemu překvapení se ukázalo, že nás považují za vlastní členy jednotky. Využili jsme dané situace a rozhodli se vydávat za cizí jednotku, a tak překonat poslední hlídku k základně. Na pozdrav hlídky jsme duchaplně reagovali a také ji pozdravili. Když na nás hlídka promluvila, tak teprve jsme se dozvěděli, proti kterému nepříteli stojíme. K našemu překvapení šlo o kvalitně vycvičenou německou jednotku horských myslivců. Do základny jsme pronikli bez větších problémů. Zde již byla aktivita nepřítele malá. Rychle jsme lokalizovali hlídku v budově mužstva a směle prošli kolem nich s opětným pokynutím na pozdrav. Odpovědí nám byly udivené pohledy, ale nechali nás bez problému projít (moment překvapení je někdy opravdu důležitý). Konečně jsme dorazili do cíle. Urychleně jsme vybudovali úkryt a zajištění stanoviště. Po krátkém odpočinku jsme se vydali splnit zadaný hlavní úkol a zajistit dostupné informace z továrny nepřítele. Při pozorování jsme byli odhaleni a museli jsme narychlo opustit stanoviště. Při ustupování na naší základnu, jsme se postupně nenechali překvapit dvěma tříčlennými hlídkami AS německého týmu, který se snažil lokalizovat ruskou základnu. Byli opravdu hodně překvapení, kde jsme se tam vzali :) Otázka jednoho člena německé hlídky „Jaké máte maskáče? Ať po sobě nestřílíme" (my v 95, oni ve flecktarnu) byla opravdu hodně překvapující a později jsme se na účet tohoto hráče trochu bavili, ale nebylo to myšleno ve zlém. Po krátkém odpočinku jsme se rozhodli, že si ještě někoho "ulovíme". Bohužel krátce nato začalo poprchávat, a tak jsme hru ukončili a odebrali se zpět na své stanoviště. Cestou jsme ještě trochu poklábosili s cca 20 hráči, kteří ten den také hráli na základně a šli si pro věci na své stanoviště. Dlouho do noci jsme probírali, co se nám povedlo a co ne. Ziki byl trochu vytočený, že si zapomněl vypnout mobil a nějaký dobrák mu na něj zavolal u prostřed lesa. :) Vyfasoval za to první trestný bod. Naštěstí telefon zazvonil při odpočinku v úkrytu. Ale to nejhorší zikiho teprve čekalo, když ho objevil „mentál“ od sekuriťáků. Připsal si za to druhý trestný bod. To už byl hodně nasraný a celý večer to létalo vzduchem. :) Na oslavu úspěšného dne se v hojné míře pil fernet a víno. :) Přes noc hodně pršelo a ráno byla mlha. Druhý den jsme již nehráli, sbalili jsme věci a odjeli na ubikace.

Hláška večera: ...fernetka, slaninku a křečíka... (zúčastnění vědí, o čem je řeč :))

Akce se zúčastnili: solda a ziki.